Městská část Radčice je ze tří stran ohraničena vodními toky, z nichž největší je na jižní hranici tekoucí Černá Nisa. Radčice jsou místem, kde zalesněné svahy Jizerských hor přecházejí v podhorské louky a políčka. Největším zachovalým uceleným lesním porostem je tak vojenský prostor na jižní stráni směrem k Nise. Stejně jako z Kateřinek, i z Radčic je to kousek na Dračí kámen - kamenný útvar na Dračím vrchu s krásným výhledem na Liberec.

Co se týče rozlohy, jsou Radčice přesně na libereckém průměru. Počtem obyvatel se jasně řadí do kategorie okrajové části města. Odpovídá tomu i typ bydlení. V Radčicích byste marně hledali panelová sídliště nebo velké bytové domy.

Výstavba

Na konci 20. století byl cítit odliv stálých obyvatel. Znamenalo to, že se objevily chátrající domy a některé budovy zcela zanikly. Mezi ně patřil například hostinec Na Jedlové, který dříve býval sídlem takzvané „školky“ známé liberecké projekční kanceláře Sial.

Nově budované stavby v Radčicích jsou až na výjimky pouze rodinné domy nebo dvougenerační vily. Každý, kdo upřednostňuje bydlení o samotě a přitom ve městě, se zde bude cítit jako doma.

Na co si dát pozor

V územním plánu se počítá s komunikací, vedoucí obloukem mezi Hejnickou ulicí a Raspenavskou.

Radčice spadají do školského obvodu Ruprechtice. Děti tak mají nárok na školu na Mírovém náměstí. Což může být dost náročné jak pro děti, tak i pro rodiče. Speciálně zimní období a obtížně sjízdné komunikace mohou přinést komplikace.

Radčicemi prochází hranice CHKO Jizerské hory. V těchto místech jsou zásadní omezení stavebních prací.